Jsou antiradary legální? V Česku většinou ano. Za hranicemi můžete dostat pokutu i za Waze

Antiradary, které umí hlásit nebo dokonce rušit rychlostní radary, jsou pro spoustu řidičů lákavá pomůcka. V Česku se navíc často tvrdí, že antiradary jsou povolené. Jenže to není tak úplně pravda. Zároveň stačí přejet hranice a z nenápadné krabičky na skle nebo třeba za aplikaci Waze může být problém za stovky eur. Pojďme si ujasnit, jaká zařízení jsou legální a jaká pravidla platí v okolních zemích

Co si představit pod pojmem “antiradar”?

Slovo „antiradar“ se v běžné řeči používá pro všechno možné. Řidiči tím mohou mít na mysli malou krabičku na čelním skle, chytrou mobilní aplikaci nebo sofistikovanou rušičku zabudovanou v útrobách auta. Z právního pohledu je to ale velký rozdíl.

Pasivní antiradary

První skupinou jsou pasivní radarové detektory. Policie při měření rychlosti vysílá radarové nebo laserové paprsky určitým směrem. Detektor je dokáže zachytit, pozná používané frekvenční pásmo a na displeji nebo zvukem upozorní řidiče, že se v okolí měří. Nic sám nevysílá, je to v podstatě chytré rádio, které umí rozpoznat, že se kolem něco děje. V Česku jsou tyto pasivní detektory jako přenosné zařízení obecně povolené.

Aktivní antiradary (rušičky/jammer)

Úplně jiná liga jsou aktivní rušičky, někdy prodávané jako pravé antiradary nebo jammer. Ty nevysílají jen informaci pro řidiče, ale aktivně ruší nebo matou měření policie. Fungují tak, že zařízení vysílá vlastní signál, který má radar nebo laser zmást. U radaru to může být rušivý signál v podobném pásmu, u laseru krátké světelné pulsy, které „oslepí“ měřicí pistoli. Právě tohle aktivní působení na měřicí zařízení je tím, co z rušiček dělá problém z pohledu zákona.

V Česku jsou takové pomůcky zakázané, protože aktivně narušují měření. Kdo s rušičkou jede, riskuje nejen vysokou pokutu a zabavení zařízení, ale ve vážnějších případech i problémy s řidičákem.

Mapové aplikace hlásící radary (Waze, Google Maps…)

Třetí skupinu tvoří navigace a aplikace, které žádný signál neruší. Jen pracují s databází toho, kde jsou stacionární kamery nebo úsekové měření. Typicky jde o navigace s body zájmu „radary“ a o aplikace jako Google Maps nebo Waze, které umí zobrazit hlášení ostatních řidičů. V Česku jsou tyto aplikace a databáze momentálně povolené, protože se vychází z toho, že pracují s veřejně dostupnými informacemi a nijak nezasahují do samotného měření.

Jaká pravidla platí v Česku a v okolních státech

U nás je situace relativně přehledná. Pasivní detektory a navigace s databází radarů jsou povolené. Naopak aktivní rušičky radarů a laserů jsou jasně zakázané a jejich používání může znamenat vysokou pokutu a samozřejmě zabavení zařízení. Pokud tedy jezdíte jen po Česku a nepoužíváte rušičku, zpravidla se do problémů nedostanete.

Jenže spousta českých řidičů míří na dovolenou nebo pracovní cesty do Německa, Rakouska, Francie nebo třeba Švýcarska. A tam už jsou pravidla výrazně odlišná.

Německo

Německo je v tomhle směru dost nekompromisní. Zakázaná jsou nejen pasivní antiradary, ale i mobilní aplikace, které během jízdy varují před radary. Pokud vás policie zastaví a zjistí, že máte při řízení zapnutý Waze nebo jinou navigaci s hlášením radarů, můžete dostat pokutu v přepočtu až 2 500 Kč. Samotná instalace aplikace v telefonu takový problém není, potíž je její používání za jízdy.

• Navigaci používejte klidně dál. Jen bez radarových hlášek

  Mapové aplikace jako takové problém nejsou. Riziková je funkce, která za jízdy upozorňuje na radary nebo policejní kontroly. Tu si před přejezdem hranic raději vypněte.

Nejvyšší pokuty: Přehled nejdražších prohřešků na českých silnicích

24. 2. 2025|

Délka čtení: 8 min.

Některé dopravní přestupky není možné řešit na místě, a tak putují rovnou do správního řízení. Co v něm řidičům hrozí?

Rakousko

Rakousko má přístup o něco klidnější, ale také ne úplně benevolentní. Zařízení, která aktivně ruší měření, jsou zakázaná a hrozí za ně vysoké pokuty i zabavení. Navigace a aplikace, které jen zobrazují polohu stacionárních radarů z databáze, jsou ale podle dostupných informací obecně tolerované, protože nic neruší. Je ale možné, že se Rakousko brzy inspiruje Německem. Je tedy dobré situaci sledovat.

Francie

Za to Francie patří mezi nejpřísnější země v Evropě. Zakázaná jsou jak zařízení, která radary detekují, tak i GPS navigace, které by ukazovaly jejich přesnou polohu – za Waze a Google Mapy hrozí pokuta až 37 000 Kč. Výrobci proto museli své systémy upravit. Místo konkrétního bodu „tady je kamera“ se zobrazují širší „zóny nebezpečí“.

Švýcarsko

Ještě dál jde Švýcarsko. Tam jsou zakázané prakticky všechny formy varování před radary. Od samostatných detektorů přes funkce navigace až po mobilní aplikace. Některé výklady jdou dokonce tak daleko, že nelegální může být i samotná instalace aplikace s radarovými hláškami v telefonu, bez ohledu na to, zda ji právě používáte. Švýcarsko je obecně známé velmi přísným přístupem k dopravním přestupkům, takže tady se vyplatí být zvlášť opatrný.

A co další země?

Další státy mají svůj vlastní mix pravidel. Radarové detektory jsou například zakázané v Itálii, Finsku, Irsku, Řecku, Chorvatsku a řadě dalších zemí. Někde je problém jen s aktivními rušičkami.